Založení Škvorce
Škvorec byl založen ve 13. století na jižní trase Trstenické obchodní stezky, vybudované za vlády krále Václava I. v 1. polovině 13. století odklonem z Běchovic do biskupského města Brodu. Za působení v královských službách Přemysla Otakara II. a jeho manželky Kunhuty Uherské získal Domaslav ve Škvorci ostrožnu nad potokem, kde si před rokem 1279 vybudoval menší gotický hrad. Ke hradu patřilo menší předhradí a vesnice o několika usedlostech. Nejstarší písemná zmínka o Škvorci pochází ze 12. května 1279, v níž se Domaslav poprvé a naposledy uvádí „de Squorz“.
Povýšení na městečko
Na Škvorci se v polovině 14. století usadila rodina pražských patricijů Olbramoviců. Od nich 29. října 1462 získal hrad se vsí a panstvím purkrabí Pražského hradu a královský prokurátor Čeněk z Klinštejna. Jeho potomci založili rodovou větev Škvoreckých z Klinštejna. Čeňkův nejmladší syn Jan Škvorecký z Klinštejna získal 13. prosince 1497 od krále Vladislava Jagellonského privilegium povyšující Škvorce na městečko, s právem konání týdenních trhů každý pátek a osmidenního výročního jarmarku, majícího začínat vždy v sobotu před sv. Jiljí. Po udělení privilegia došlo k zaokrouhlení zástavby na levém břehu Škvoreckého potoka v prostoru dnešního Masarykova náměstí a tehdy byl lokačně dobudován půdorys okrouhlé návesovky, tvořené přibližně dvaadvaceti poddanskými usedlostmi, včetně domu čp. 41.
Nejstarší zmínka o usedlosti
Nejstarší záznam osedlých pro městečko Škvorec se dochoval ze sklonku vlády panské rodiny Smiřických ze Smiřic. Pochází přibližně z roku 1622. Jedná se o nedatovaný předpis naturálních a peněžitých desátků, odváděných každoročně držiteli škvorecké usedlosti na hradešínskou faru. Za nejstarší záznam o usedlosti čp. 41 lze považovat údaj Berní ruly z roku 1654, který mapuje stav po skončení třicetileté války. Pozemkové knihy jsou pro Škvorec dochovány až teprve od roku 1706 nepřetržitě do roku 1964.
Mezníky v dějinách usedlosti
- Rok 1654 – první prokazatelná písemná zmínka o usedlosti Petra Prejšara.
- 22. července 1748 – na usedlosti se příchodem Josefa Bejšovce I. usadila nejdéle zde žijící rodina Bejšovců.
- 19. listopadu 1787 – rozdělení selské usedlosti Josefem Bejšovcem na dvě chalupnické usedlosti mezi syny Josefa (čp. 41) a Jana (čp. 63) Bejšovce.
- Rok 1883 – výstavba spojovací silnice mezi městečky Škvorcí a Úvaly, vedoucí podél rozdělené usedlosti (dnes silnice II/101). Usedlost čp. 63 později zanikla.
- Rok 2014 – odkoupení usedlosti rodinou Pecháčkových od pozůstalých p. Bejšovce a zahájení rekonstrukce statku trvající téměř 3 roky. Vznikl areál Statek U Prahy.
Před a po rekonstrukci
Hlavní budova — dříve hospodářská stavení, nyní apartmány a wellness
Stodola — dříve sklad strojů a sena, nyní stylová stodola pro svatby, oslavy a firemní akce.
Pohled na původní obytný dům, dnes zázemí pro snídaně nebo hostiny.
