Vzdálenost: v místě

Klepec je lesnatý vrch s bizarními skalními útvary na rozhraní katastrálních území Přišimasy a Limuzy.

Ve výšce 358 m se nachází bizarní skalní útvary, pro jejichž zachování byl Klepec v roce 1977 vyhlášen přírodní památkou.

Starší literatura uvádí, že kameny na Klepci mohly být vztyčeny uměle jako menhiry. To ale vyvrací skutečnost, že zdejší podloží je složeno z porfyrické středně zrnité říčanské žuly, jejíž výběžky se zde jeví jako poslední, a hornina se potom táhne dále pod vrchem k východu. Balvany tedy vznikly dlouhodobým zvětráváním, které zvolna rozrušovalo jednotný ráz žulových bloků a neodolné části odplavila voda.

Největší ze žulových kolosů je „Slouha“. Tento balvan měří 7 m na výšku, 8 m na délku a široký je 3 m. Polní cestou se lze dostat k dalšímu rozsáhlejšímu skalisku, které z dálky vypadá jako obří „Zub“. Tento kus žuly je vysoký asi 3 m, v průměru měří 8 m a v obvodu 32 m. Na jeho vrcholku se nalézají prohlubně označované za obětní mísy spojované s pověstmi o pohanských obřadech. Ve skutečnosti jde i tady o dílo přírody, o dlouhodobé působení mechů, vody a lišejníků. V nižších polohách Klepce se pak nachází také dvě malá jezírka, zatopené lomy, pod nimi malá mýtina s ohništěm.

V dubnu se na Klepci každoročně koná regionální akce "Den Země na Klepci", pořádaná okolními obcemi. Jsou zde sehrávány reminiscence, dětská představení, ukázky řemesel, tance a v neposlední řadě můžete ochutnat místní koláče a další produkty domácí kuchyně.

Skalní útvar „Slouha“